Přihlášené projekty
Rozvoj a využití kombinované výroby elektřiny a tepla a obnovitelných druhotných zdrojů energie

Nový kotel na štěpku s tepelnými akumulátory

Oceněný projekt
Kategorie: Rozvoj a využití kombinované výroby elektřiny a tepla a obnovitelných druhotných zdrojů energie

Centrální zdroj tepla Dobruška, a.s. Nový kotel na štěpku s tepelnými akumulátory

Projekt nového zdroje na spalování biomasy v Dobrušce předpo­kládá maximální roční využití instalovaného výkonu biokotle o výkonu 3 MWt ve spolu­práci s tepelnými akumulátory (3x100 m3, kapacita 11,6 MWh) po dobu 5000 ho­din. Účinnost teplovodního kotle typu VESKO-B dodava­tele TTS Energo Třebíč je přes 85 % při výhřevnosti biopaliva/dřevní štěpky 8,5 MJ/kg a jeho vlhkosti v rozsahu 45 až 50 %. Kapacita akumulátorů je téměř 42 GJ a umožňuje při ranních odběrových špičkách trvale odčerpávat po dobu 4 ho­din výkon až 3 MWt. Při roční výrobě 65 000 GJ je plánován podíl tepla z biomasy kolem 70 %. Součástí dodávky techno­­lo­gie byla rovněž instalace elektro­filtru, čímž s předstihem výtopna splní no­vou emisní vyhlášku platnou až od roku 2018. Na soustavu zásobování teplem v Dobrušce je napojeno celkem 95 odběrných míst. V bytových domech zásobuje tep­lá­renská společnost zhruba 1500 domácností, dále je teplo dodáváno hlavně do objektů ve vlastnictví města Dobrušky.

Teplo Bruntál, a.s.: Rekonstrukce uhelné výtopny v Bruntále

Nominovaný projekt
Kategorie: Rozvoj a využití kombinované výroby elektřiny a tepla a obnovitelných druhotných zdrojů energie

Teplo Bruntál, a.s.: Rekonstrukce uhelné výtopny v Bruntále

Předmětem rekon­struk­ce uhelné výtopny byla výstavba nových uhelných kotlů s využitím principu fluidního spalování, doplněných o techno­lo­gii pro snížení emisí SO2 pomoci suché absorpce injektáží NaHCO3 do proudu spalin. Čtyři původně uhelné roštové kotle K1 až K4 ze 70. let byly v letech 1996 a 1997 přestavěny na roštové kotle s prvky fluidní techniky se spalováním ve stacionární vrstvě. V rámci rekon­struk­ce započaté v roce 2013 byly kotle K2, K3 a K4 postupně demontovány a na jejich místě postaveny kotle nové. Dva s výkonem 5,4 MWt, třetí ko­tel má výkon 2,8 MWt, aby byl schopen efektivně pracovat i v letním období, kdy klesá denní (ho­dinový) výkon soustavy pod 1 MWt. Stávající ko­tel K1 zůstává zachován a slouží jako záloha, stejně jako dva záložní plynové teplovodní kotle (7,8 MWt). Rekon­struk­cí zdroje se prodloužila životnosti výtopny o dalších 20 let, zvýšila se účinnost kotlů, zlepšilo využití paliva a zejména se snížily emisí znečisťujících látek do ovzduší. Ačkoliv hlavním cílem rekon­struk­ce bylo splnění emisních limitů, nové kotle nabízejí i podstatné rozšíření škály využívaných paliv při výrobě tepla. K tomu budou v budoucnu provedeny příslušné spalovací zkoušky na změnu garančního paliva. Jako tuhá alternativní paliva (TAP) pak bude v Bruntále možné používat například plasty (do 20 %), syntetický textil (do 50 %), kompozitní materiál (do 10 %), papír či dřevo (do 10 %) nebo přímo alternativní tuhé palivo (TAP) společně s uhlím v poměru do 25 % objemových.

Využití akumulace tepla k navýšení výroby z KVET

Nominovaný projekt
Kategorie: Rozvoj a využití kombinované výroby elektřiny a tepla a obnovitelných druhotných zdrojů energie

Teplárna Tábor, a.s. Využití akumulace tepla k navýšení výroby z KVET

Po analýze denního průběhu dodávek tepla do sítě bylo v Teplárně Táboře rozhodnuto vybudovat 4 akumulační nádrže (každá o objemu 100 m3) s tepelnou kapacitou 40 MWh. Cílem bylo nahradit používání kotlů na kapalné palivo v době ranních a večerních odběrových špiček a v souvislosti s tím i vylepšení diagramu dodávek elektrické energie. V noci se tak může snížit výroba elektřiny v levném tarifu, a místo toho se vyrobené teplo ukládá do akumulačních nádrží. Při ranní ener­ge­tické špičce se využijeme teplo z akumulačních nádrží pro vykrytí zvýšených odběrů horkovodů při minimálním poklesu výroby elektrické energie ve vyšším tarifu. Teplárna tak může vyrábět energie v ko­ge­ne­raci rovnoměrně a teplo, které se nedodá odběra­telům, je ukládáno do akumulačních nádrží. Ty se osvědčily už při první zimě 2014/2015, nej­teplejší za posledních 50 let. Prověřily je tedy z ener­ge­tického pohledu skoro nej­horší klimatické podmínky. Podrobná analýze ukázala, že při ranních teplotách pod -4 °C může teplárna využít dobíjení dalších d­vou akumulačních nádrží, každé opět o objemu 100 m3, a to ohřevem horké vody v nočních ho­dinách z regulovaného odběru kondenzační turbíny TG2. Po jejich výstavbě v roce 2015 je zajištěna zásoba tepla až pro teploty pod mínus 6 °C. Za první rok používání 4 akumulátorů došlo k úspoře 5,5 milionu korun (při investici 13,3 milionu korun tak vychází prostá návratnost 2,4 roku). Investice do dalších 2 akumulačních nádrží by měla eliminovat používání kotlů na kapalná paliva na podzim a na jaře a většinou i v zimě, pokud teploty dlouhodobě neklesnou pod mínus 6°C.