Výsledky zjištění výběrového šetření ČSÚ Životní podmínky 2025: Pozitivní je, že mezi pěti atributy, které si nejčastěji nemohli z finančních důvodů oslovené osoby v šetření dovolit není dostatečná tepelná pohoda v bytě. Nejčastěji si nemohli z finančních důvodů dovolit: pořídit nábytek, dovolenou, neočekávaný výdaj (16 800 Kč), jíst maso obden a každý týden si pro sebe něco koupit. (2/2026)
Zjišťování ČSÚ Životní podmínky 2025 (EU-SILC 2025) proběhlo v první polovině roku 2025 a zapojilo se do něj 8,5 tisíce domácností, zahrnující 17 760 osob. Příjmové ukazatele odrážejí stav roku 2024. Česko stále patří k zemím s nejnižší mírou ohrožení příjmovou chudobou.
Hlavní výsledky šetření ČSÚ jsou: peněžní příjmy domácností; výdaje za bydlení; míra ohrožení příjmovou chudobou; míra materiální a sociální deprivace a modul: zdraví a životní návyky. Nejčastěji si nemohli z finančních důvodů dovolit: pořídit nový nábytek za opotřebovaný (27,0 % osob); týdenní dovolenou (19,0 % osob); neočekávaný výdaj ve výši 16 800 Kč (18,7 % osob); jíst maso obden (5,7 % osob) a každý týden si pro sebe něco koupit (5,2 % osob). Pozitivní je, že mezi pěti atributy, které si nejčastěji nemohli z finančních důvodů oslovené osoby v šetření dovolit není dostatečná tepelná pohoda v bytě.
Míra ohrožení příjmovou chudobou za rok 2025 činila v Česku 9,6 %, což odpovídá zhruba 1 milionu osob. Česko tak patří v tomto porovnání společně s Belgií, Dánskem a Norskem mezi kvarteto zemí s nejnižší mírou ohrožení příjmovou chudobou. Průměr EU je 16,2 %.
Další dva grafy ukazují podíly a konkrétní částku výdajů za bydlení na čistém příjmu. Statistika a matematika jsou neúprosné a nízká částka nákladů ještě neznamená nízký podíl na příjmech. Zatímco bydlení u příbuzných stojí průměrně jen 6 334 Kč/m a ve vlastním domě je to 8 004 Kč/m, podíly na příjmu domácností jsou obrácené 16,1 % u bydlení u příbuzných a 12,1 % u bydlení ve vlastním domě.
Ještě výrazněji čísla hovoří u podílů a nákladů podle druhu domácnosti. Úplná rodina s dětmi dá měsíčně za bydlení 10 201 Kč, zatímco neúplná 10 587 Kč, tedy jen o „zanedbatelných“ 386 korun více. V porovnání podílů je však kardinální rozdíl: 13,8 % u úplné rodiny a 26,6 % (tedy skoro dvojnásobný podíl na příjmech) u neúplné rodiny. Podobně dopadá i porovnání úplné rodiny s důchodci, kteří platí za bydlení sice jen 7 287 Kč/m, tedy téměř o 3 tisíce méně. Ale důchodcovský podíl nákladů na bydlení na jejich čistém příjmu je 21,7 %.