Klimatizací je zatím u nás v provozu v porovnání s USA nebo západní Evropou méně. Vlny veder ale jejich počty postupně zvyšují. Připravili jsme přehled opatření k omezování chlazení a regulaci teploty klimatizace ve veřejných a komerčních prostorách, které ve snaze o úsporu energií a zabezpečení chodu elektrifikačních soustav zavedly některé země. (7/2026)
Způsob, jakým k tomu státy přistupují, se liší. Některé země mají tato pravidla zakotvena trvale, jiné je zavedly formou krizových dekretů s omezenou platností.
1. Francie (Trvalá legislativa) Francie má jedno z nejstarších a nejstabilnějších legislativních pravidel v Evropě. Pravidlo: Podle francouzského energetického zákoníku (zavedeno již v roce 2007) se klimatizace v komerčních a veřejných budovách (kanceláře, obchody, restaurace) nesmí zapnout, dokud vnitřní teplota nepřesáhne 26 °C. Jakmile teplota klesne pod tuto hranici, chlazení musí být vypnuto. Výjimky: Zdravotnická zařízení, domovy pro seniory nebo zařízení pro velmi malé děti. Doprovodné opatření: Francie také zavedla pokuty pro klimatizované obchody a restaurace, které nechávají otevřené dveře do ulice, čímž dochází k plýtvání energií.
2. Itálie (Krizové opatření / „Operace Termostat“) Itálie reagovala na energetickou krizi velmi přímočaře v roce 2022. Pravidlo: Vládní nařízení stanovilo, že ve školách, na úřadech a v dalších veřejných budovách nesmí být klimatizace nastavena na méně než 27 °C (s tolerancí 2 °C, takže reálná teplota se mohla pohybovat kolem 25 °C). Sankce: Za porušení tohoto nařízení byly stanoveny vysoké pokuty (od 500 do 3 000 EUR). Hotelové pokoje byly z tohoto nařízení většinou vyjmuty, ale společné prostory hotelů pravidlu podléhaly.
3. Španělsko (Dočasný dekret) Španělsko v srpnu 2022 schválilo ostře sledovaný královský dekret o úsporách energie. Pravidlo: Nařízení zakazovalo chladit veřejné a komerční prostory na méně než 27 °C. Opatření se týkalo administrativních budov, obchodů, nákupních center, kin, divadel, hotelových hal, ale i letišť a nádraží. Platnost: Tento konkrétní dekret byl navržen jako dočasný s platností do listopadu 2023. Nicméně debata o efektivitě a trvalém nastavení limitů pro letní měsíce v zemi pokračuje.
4. Řecko (Vládní sektor) Řecko zavedlo energetické limity v létě 2022 s cílem okamžitě snížit spotřebu elektřiny veřejného sektoru o 10 %. Pravidlo: Veřejné budovy a státní úřady dostaly nařízeno nenastavovat klimatizace na méně než 27 °C. Současně bylo úředníkům uloženo dbát na to, aby při odchodu z kanceláří byla zařízení důsledně vypínána. Historická muzea a specifické provozy měly kvůli ochraně sbírek výjimku.
5. Švýcarsko (Geneva a lokální omezení) Švýcarsko reguluje klimatizace spíše z pohledu ochrany klimatu a urbanismu než plošným nařizováním stupňů. Pravidlo: V některých kantonech, například v Ženevě, platí velmi přísná pravidla pro instalaci pevných klimatizačních jednotek do rezidenčních budov. Majitel nemovitosti musí úřadům často prokázat zdravotní (lékařské) důvody, proč klimatizaci vůbec potřebuje, případně doložit, že budovu nelze uchladit pasivně (např. stíněním či izolací).
Jak je to v České republice? V České republice neexistuje plošný zákaz nebo vládní nařízení, které by striktně zakazovalo chladit veřejné prostory pod určitou teplotu z důvodu úspory energií (jako v jižních státech). Limity u nás upravuje legislativa z pohledu ochrany zdraví při práci (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.). Pro běžné kancelářské prostory (třída práce I) je v letním období stanovena optimální teplota 24 °C až 26 °C s tím, že by rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou neměl být příliš extrémní, aby lidé neutrpěli teplotní šok. Klimatizační systémy v budovách nad určitý výkon navíc podléhají pravidelným kontrolám energetické náročnosti podle vyhlášky č. 284/2022 Sb.
A jinde ve světě
Mimo Evropu a středomořský region se k omezování klimatizací přistupuje z různých směrů. Zatímco některé země sázejí na přísnou vládní regulaci teploty, jiné omezují provoz nepřímo – například skrze stavební předpisy, památkovou ochranu nebo technické standardy pro chladiva. Regulace a přístupy v dalších částech světa se liší i podle regionu a ekonomických priorit:
1. Japonsko (Kampaň Cool Biz) Japonsko je průkopníkem v regulaci teploty na pracovištích, a to bez nutnosti zavádět tvrdé pokuty. Pravidlo: Už od roku 2005 funguje státem podporovaná kampaň Cool Biz. Vládní úřady a naprostá většina firem nastavuje v letních měsících klimatizaci striktně na 28 °C. Změna kultury: Aby zaměstnanci v takovém teple zvládli pracovat, ministerstvo životního prostředí oficiálně změnilo byznysový „dress code“. Muži v kancelářích nemusí (a často ani nesmí) nosit saka a kravaty, místo toho nosí lehké košile (tzv. kariyushi, podobné havajským). Tento model je v zemi hluboce zakořeněný a považuje se za společenskou normu.
2. Čína (Regulace veřejných budov) Čína kombinuje přísnou regulaci s technologickými inovacemi, protože letní vlny veder extrémně zatěžují její přenosovou soustavu. Pravidlo: Státní rada zavedla pravidlo, podle kterého se ve všech státních úřadech, nákupních centrech, hotelech a dalších veřejných budovách nesmí klimatizace nastavovat na méně než 26 °C. Inovativní přístup: Kvůli obrovským energetickým nárokům se v čínských městech (např. Yuncheng) masivně testují alternativy. Na střechy panelových domů se instalují vysokotlaké trysky, které rozprašují mikroskopické kapky vody (evaporativní chlazení). Tímto způsobem ochlazují fasády a okolní vzduch v ulicích o 5 až 8 °C, čímž snižují potřebu obyvatel zapínat samotné klimatizace v bytech.
3. USA (Tržní a infrastrukturní přístup) Ve Spojených státech, kde má klimatizaci přes 90 % domácností, Federální vláda lidem teplotu nenařizuje. Omezení zde probíhá na bázi poptávkové odezvy (Demand Response). Pravidlo: Energetické společnosti nabízí zákazníkům finanční pobídky nebo slevy na elektřinu, pokud jim umožní na dálku ovládat jejich chytrý termostat (Smart Thermostat). V momentech, kdy je síť v létě přetížená, distributor lidem na dálku zvýší teplotu v domě o 1 až 2 °C, aby předešel blackoutu.