8. června má svátek Medard, kterého máme spojeného s jednou z nejznámějších českých pranostik. Rčení: „Medardova kápě 40 dní kape“ zná téměř každý. Nejde sice o přesnou předpověď počasí, ale statistiky ukazují, že tuto starou pranostiku vývoj počasí stále potvrzuje. Deštivé počasí kolem 8. června vychází ve více než 60 procentech případů, tedy skoro dvakrát za tři roky. (6/2026)
Častější výskyt deště ochlazení v tomto období je dán vyrovnáváním teplotních rozdílů mezi již prohřátou evropskou pevninou, a ještě stále chladnějším Atlantským oceánem. Výsledkem bývá počasí s vyšší pravděpodobností srážek. Přestože pranostika hovoří o čtyřiceti dnech deště, nejdelší série deštivých dnů nastala v roce 1954, kdy pršelo nepřetržitě 22 dní. Podle meteostatistik je také červen nejdeštivějším měsícem.
Ale pozor na zažitý omyl!
Medard totiž není o nepřetržitém dešti, to ponechejme Biblické potopě, kterou je rčení inspirováno. „Medard“ je o pěti až šesti deštivých obdobích od klasického Medarda 8. června a Vítských dešťů až po poslední vlnu Petrské dešťů v první dekádě srpna:
Medard: 1. vlna Vítské deště 6. až 18. 6.; 2. vlna – Jánské deště 24. až 27. 6.; 3. vlna – Prokopské deště 7. až 12. 7.; 4. vlna – Magdalenské deště 18. až 22. 7.; Jakubská chladna 26. až 29. 7.; 5. vlna Petrské deště 3. až 10. 8.