Mýty a fakta
Odstávky tepla trvají několik týdnů.
Plánované odstávky jsou vždy oznamovány s dostatečným předstihem a trvají v řádu hodin, ve výjimečných případech několik dní. Na preventivním zásahu do systému se vždy podílí četa pracovníků, která podle možností pracuje mezi 6. a 22. hodinou, aby nerušila noční klid. Díky zokruhování tepelných sítí, které umožňují dodávku tepla z více stran soustavy, však často odběratelé odstávku tepla ani nezaznamenají.
Dálkové teplo funguje jen v zimě.
Teplárenská zařízení jsou v provozu nepřetržitě a dodávky teplé vody jsou tak zajištěny celoročně. Domovní a objektové předávací stanice nabízejí vysoký komfort dodávek tepla s možností přitopit si i v chladném létě, stejně jako to lze s lokálním zdrojem.
Při dodávce tepla dochází k velkým energetickým ztrátám v potrubí.
Izolační materiály, které se používají k energetické ochraně parovodů a horkovodů, mají takové vlastnosti, že dochází k minimálním tepelným ztrátám (v jednotkách procent).
Výroba tepla není ekologická.
Každá teplárna musí splňovat přísná ekologická kritéria určená státem a Evropskou unií. Celý výrobní proces kombinované výroby elektřiny a tepla i samostatné výroby tepla obsahuje řadu prvků, systémů a filtrů, které zaručují, že ve výsledku teplárenský komín téměř nekouří, ale vypouští spíše jen páru. Zbytky po spalování pevných paliv (popílek, popel, struska a další) jsou zpravidla certifikovány jako vedlejší energetické produkty tzv. VEP a využívají se k terénním a stavebním úpravám, rekultivaci venkovních ploch či sanaci starých důlních děl.
Dodávky tepla jsou předražené.
Vyúčtování od tepláren vždy obsahuje celkovou konečnou cenu tepla. Ta zahrnuje všechny oprávněné náklady: energii, mzdy, distribuci, servis a další. Proto se může zdát vyšší oproti vlastním zdrojům vytápění. Nízká cena vytápění z vlastní kotelny většinou obsahuje pouze cenu za palivo či energii, ale nezahrnuje zpravidla pořizovací, servisní nebo revizní náklady.
Výrobci tepla jsou dinosauři – technologicky zaostalé společnosti.
Teplárna je sofistikovaný a technologicky náročný podnik. Neustále investuje do technologií, řídícího software a lidských zdrojů. Teplárny snesou plné srovnání s nejmodernějšími výrobními podniky.
Teplárny vyrábí energii jen z hnědého uhlí.
Zatímco při lokálním vytápění je výběr použitých paliv poměrně omezený, v teplárnách lze na společnou výrobu tepla a elektřiny využít širokou škálu paliv a zdrojů. Teplo pro vytápění a ohřev vody lze do soustav zásobování teplem získat spalováním fosilních paliv (tuhých, kapalných a plynných), biomasy a bioplynu, komunálních a jiných odpadů. Lze využívat geotermální zdroje tepla (tepelná čerpadla) i solární panely. Využívá se také odpadní teplo z průmyslu a dalších zdrojů, či řada jiných alternativních paliv. Podíl uhlí na výrobě tepla a elektřiny v teplárnách každoročně postupně klesá.
Teplárny neinvestují do zlepšení životního prostředí.
Od roku 2013, kdy začala další vlna ekologizace energetických provozů, investovali výrobci tepla do snížení emisí už více než 25 miliard korun. Další miliardy byly investovány do výměny parovodů za efektivnější a úspornější horkovody. Emise oxidu siřičitého a prachu z tepláren klesly téměř o dvě třetiny, emise oxidů dusíku o více než dvě pětiny.
Teplárny při velkých mrazech nedokážou vyrobit dostatek tepla.
Naopak, na rozdíl od lokálních zdrojů tepla v domě, která mají omezený výkon a v případě mimořádných mrazů nemusí vyrobit dostatek tepla, každá teplárna má pro případ dlouhodobých silných mrazů dispozici „špičkový zdroj tepla“. Ten dodává do celé tepelné soustavy potřebný výkon, který pomůže teplárně překlenout období dlouhých a silných mrazů a udržuje tak komfortní dodávky tepla všem koncovým uživatelům bez omezení.