V roce 2024 si podle šetření Eurostatu 9,2 % obyvatel EU nedokázalo z ekonomických důvodů dostatečně vyhřát svůj domov. Stejný podíl chudoby a vytápění mělo Česko v roce 2005. Do roku 2021 se u nás podařilo tento podíl stlačit na minimum 2,2 %. Ještě v roce 2022 to bylo 2,9 %, ale následující rok 2023 vlivem energetické krize stoupl podíl v ČR na 6,1 %. (2/2026)
Nicméně vloni začal opět klesat až k hodnotě 4,9 % české populace, která si nemůže dovolit dostatečně vyhřát domov, což je zhruba polovina již uvedeného evropského průměru 9,2 %. Podle Eurostatu byl nejvyšší podíl lidí, kteří si v Evropské unii nedokázali dostatečně vytopit svůj domov, zaznamenán paradoxně na jihu kontinentu v Bulharsku a Řecku (v obou zemích 19,0 %), následované Litvou (18,0 %) a Španělskem (17,5 %). Naproti tomu nejnižší podíly vykázaly Finsko (2,7 %), Polsko a Slovinsko (v obou zemích 3,3 %) a Estonsko s Lucemburskem (v obou zemích 3,6 %). Česko uzavírá se 4,9 % osmičlennou skupinu zemí s podílem od 4 do 5 %. Nejlépe jsou na tom země mimo EU Švýcarsko (0,7 %) a Norsko (2,2 %).
Při pohledu na mapu Eurostatu zjistíme, že nerozhoduje zeměpisná poloha: chladný sever a teplý jih. Nejhůře na tom byly z jihu Evropy. Nejmenší míra chudoby pro vytápění je vedena středovým pásem Evropou od severu ze skandinávských zemí Norsko, Finsko a Švédsko přes Pobaltí (mimo Litvu) a dále směrem na jih přes Polsko. Česko, Rakousko, Slovinsko a Chorvatsko, kde se podíl pohybuje od 2,7 do 4,9 %. V zemích na západ i na východ od tohoto pásu se chudoba na vytápění postupně zvyšuje.