Vedle vítězného projektu v Teplárně České Budějovice, která k teplu z jaderné elektrárny Temelín přidala i teplo z biomasy, byla při dekarbonizaci i v dalších třech nominovaných projektech rovněž využita přestavba původně uhelných kotlů na spalování biomasy ve Strakonicích, Otrokovicích i Kolíně. V Plzni využili pro další snížení emisí energii spaliny v komíně ZEVO. (4/2025)
Veolia Energie Kolín – Elektrárna Kolín: Ukončení spalování uhlí v Elektrárně Kolín
Po téměř 100 letech spalování uhlí v kolínské elektrárně umožnila rozsáhlá investice za více než čtvrt miliardy korun, kdy zhruba 60 procent z částky byla podpora z Modernizačního fondu, ukončit spalování uhlí v kolínské elektrárně. Hlavní výhodou ekologizace provozu, tedy přechod na šetrnější paliva, primárně biomasu, je pro Kolín a okolí čistší životní prostředí. Elektrárna díky zmiňované investici nevypustí do ovzduší ročně až 72 000 tun CO2, tři tuny prachu a 660 tun oxidu siřičitého. Uhelný kotel K5 byl přebudován na spalování čisté biomasy. V projektu dekarbonizace byla vybudována také nová zařízení pro příjem, skladování, třídění a dopravu biomasy. Poslední tunu uhlí zdroj v Kolíně spálil na jaře 2024. Přes léto stačil výkon plynového kotle a s nástupem nové topného období se od září 2024 postupně zapojil kotel na biomasu. V zimním provozu zajišťuje nový kotel na biomasu zhruba 85 procent výroby páry. Druhý uhelný kotel ukončil provoz a u kotlů na zemní plyn se zvýšilo jejich využití. Elektrárna Kolín provozuje 25 kilometrů parních sítí a ve spolupráci s kolínským distributorem tepla zásobuje teplem více než 9 tisíc domácností v Kolíně.
Teplárna Otrokovice: Druhá etapa retrofitu kotle K4 na 100 % biomasy
Po prvních úpravách, které umožnily na kotli K4 spalovat uhlí s biomasou ve vyváženém poměru 50 / 50, pokračovala v roce 2024 druhou etapou přestavba kotle na výhradní spalování dřevní štěpky. Kromě rekonstrukce samotného kotle, instalace nového roštu a dalších technologii bylo nutné vybudovat také prostor na skladování a dávkování biomasy. Cílem bylo omezení využívání uhlí pro výrobu energie v Teplárně Otrokovice. S modernizovaným kotlem K4 se emise CO2 sníží téměř o 30 %. Teplárna na přestavbu kotle za půl miliardy získala dotaci z Modernizačního fondu. Z původně tří uhelných kotlů zůstává v Otrokovicích v provozu už jen jeden. Ten prošel modernizací a splňuje všechny emisní limity. Vedle uhlí a biomasy při výrobě tepla a elektřiny využívá teplárna od roku 2020 také kotel na zemní plyn a akumulátor tepla ve Zlíně-Malenovicích. Díky tomuto palivovému mixu není teplárna závislá pouze na jednom druhu paliva či jednom dodavateli. Při výrobě tepla a elektřiny můžeme využít uhlí, zemní plyn nebo biomasu či akumulátor, aby to bylo pro její zákazníky ekonomicky nejvýhodnější. V současnosti teplárna prochází transformací na nízkouhlíkovou.
Teplárna Strakonice: Od uhlí k 100% spalování biomasy
Teplárna Strakonice prošla výraznou transformací provozu. Zdrojovou základnu původně tvořily dva uhelné roštové kotle K1 a K2, které byly v letech 2013 a 2015 rekonstruovány na fluidní spalování s poměrem 60 % uhlí a 40 % biomasy. Od roku 2019 se její podíl postupně navyšoval až na současných téměř 100 %. Teplárna disponuje uhelným granulačním kotlem K3 a dvěma záložními kotli K4 a K5 na těžký topný olej. Po roce 2019 byl provoz třetího uhelného kotle postupně omezen a naposledy byl v provozu v roce 2022. Zatímco v roce 2010 byla produkce CO₂ z fosilních paliv v Teplárně Strakonice téměř 214 tisíc tun, v roce 2014 klesla na 151 tisíc tun a v roce 2024 na necelé 4 tisíce tun. Aktuálně využívá teplárna pro výrobu elektřiny a tepla kotle K1 a K2 se 100% spalováním biomasy. Přibližně 80 % dodávek biomasy pochází od lokálních zpracovatelů do 30 km od Strakonic. Do budoucna se plánuje přestavba uhelného kotle K3 na 100% spalování biomasy a u kotlů K4 a K5 se počítá s přechodem na ekologičtější lehké topné oleje nebo zemní plyn.
Plzeňská teplárenská: Nový spalinový výměník v ZEVO Plzeň
Plzeňská teplárenská začala v roce 2024 v ZEVO Plzeň využívat teplo z komína „spalovny“. Energie ze spalin se nevypouští bez užitku do vzduchu, ale je využita pro ohřev teplé vody do horkovodu. Spaliny jsou ochlazeny ze 150 °C na 80 °C v nově instalovaném spalinovém výměníku. Spalinové výměníky mají největší uplatnění právě tam, kde je velké množství odpadního tepla z technologických procesů (v tomto případě ze spalování komunálního odpadu), a toto teplo lze dále využívat například pro vytápění. Získaná energie není vůbec zanedbatelná, jde zhruba o tepelný výkon 2,5 MW, což při celoročním maximálním využití představuje výrobu až 5 % spotřeby tepla celé plzeňské soustavy, která zásobuje teplem přes 56 tisíc domácností a další stovky ostatních odběratelů. Nasazením spalinového výměníku, který je bezemisním zdrojem tepla, se šetří palivo i snižují emisní stopa základního zdroje v plzeňské teplárně. ZEVO Plzeň je zatím jediným zařízením na energetické využívání odpadu v rámci České republiky, které energii ze spalin komunálního odpadu využívá.