Společnost Energie AG Teplo Vimperk našla smysluplné využití pro popel, který vzniká při výrobě tepla z dřevní štěpky. Pod názvem „Vimperské zlato“ je registrovaný jako hnojivo. Cenné minerální látky se mohou vrátit zpět do půdy a podpořit růst dalších rostlin. Jde o příklad smysluplného využívání zdrojů a uzavírání jejich přirozeného koloběhu. (9 / 2026)
Ve vimperské teplárně využívají k výrobě tepla dřevní biomasu. Po jejím spálení zůstává popel, který obsahuje důležité minerální látky. Právě z něj vzniká Vimperské zlato. Suché, sypké hnojivo bez zápachu určené pro zemědělskou půdu. „Při výrobě tepla z dřevní štěpky vzniká popel, který obsahuje řadu minerálních látek využitelných v zemědělství. Registrací Vimperského zlata jsme završili proces, díky němuž se mohou tyto látky vracet zpět do půdy. Jde o konkrétní příklad smysluplného využívání zdrojů a uzavírání jejich přirozeného koloběhu,“ říká Ing. Miroslav Rys, jednatel společnosti Energie AG Teplo Vimperk s.r.o.
Vimperské zlato obsahuje nejméně 3 % draslíku, 5 % vápníku, 1 % fosforu a 1 % hořčíku. Tyto prvky patří mezi důležité živiny, které rostliny potřebují pro svůj růst. Popel má zároveň pH v rozmezí 10 až 12, a může tak pomáhat upravovat kyselost půdy. Hnojivo je možné využít pro všechny druhy polních plodin. Zemědělci jej aplikují na ornou půdu po sklizni a před následným zpracováním. Doporučená dávka činí 1 až 1,5 tuny na hektar. Konkrétní množství se vždy řídí potřebami pěstovaných rostlin a vlastnostmi dané půdy. Maximální dávka je stanovena na dvě tuny sušiny na hektar jednou za tři roky. Po rozmetání je nutné hnojivo ihned zapravit do půdy. Aplikace také podléhá pravidlům, která omezují prašnost a chrání okolní obyvatele i včelstva.
Vimperské zlato ukazuje, že také materiál vznikající při energetickém využití biomasy může najít další praktické uplatnění. Minerální látky obsažené ve dřevě po výrobě tepla nekončí bez užitku, ale vracejí se do přirozeného koloběhu. Projekt tak propojuje výrobu tepla z obnovitelného zdroje se zemědělstvím. Energie ukrytá ve dřevní štěpce nejprve zahřeje domácnosti ve Vimperku a minerální složky, které po jejím využití zůstanou, mohou následně přispět k péči o půdu a růstu nových rostlin. Vimperské zlato tak dostává svému názvu. Z obyčejně vypadajícího popela se stává hodnotná surovina s dalším využitím v zemědělství.
Ve Vimperku jsou schopni ročně připravit až 250 tun tohoto hnojiva. To by mělo stačit na výměru 200 hektarů. To je plocha, která odpovídá středně velkému zemědělskému podniku u nás. Rozlohu čtverce o stranách 1,41 km × 1,41 km si můžete představit jako 280 fotbalových hřišť nebo asi 48 pražských Václavských náměstí.